Jak se žilo s půlmilionovým dluhem
v T. J. Sokol Olomouc – Nemilany
Radka Páclová, leden 2019
Nikoho z nás by to nikdy nenapadlo. V roce 2012 to byla celkem fungující jednota T.J. Sokol Olomouc – Nemilany, v areálu nově postavená budova se sociálním zázemím a klubovnou. Tehdejší výbor nás oslovil s prosbou, že jsou již unaveni, a potřebovali by vystřídat.
Vždycky jsme měli s manželem k Sokolu blízko, rádi jsme pořádali akce pro děti a veřejnost. V minulém období v roce 1999 jsme podobně pomáhali Sokolu v Nemilanech se založením nových oddílů i s rekonstrukcí areálu. Po povodních v roce 1997 jsme totiž přišli o tělocvičnu, která nám dodnes moc chybí.
Rozhodli jsme se tedy pomoci i v roce 2012. Manžel byl zvolen do funkce starosty a já do funkce hospodářky. Vůbec jsme ale netušili, že velké pozitivní změny v areálu v podobě nové klubovny přinesou i neskutečné problémy. Původní výbor nám zapomněl sdělit, že ještě nemají uzavřené účetnictví, takže jsme vše začali rychle řešit.
V daňovém přiznání jsme se s paní účetní dostali k číslům, která nás naprosto šokovala. Měli jsme zaplatit daň z příjmu ve výši přes půl milionu korun. Minulý výbor se dohodl s developerem na tom, že nám za prodej sokolských pozemků kolem areálu postaví klubovnu se sociálním zázemím. Jenomže nikdo nepočítal se zaplacením daně z příjmu za prodej pozemků. Celá transakce se totiž provedla zápočtem, takže jsme žádné peníze nedostali, a daň nebyla z čeho zaplatit. „Pilotní projekt“, jak byla celá akce nazývána, se nepovedl. Začal každodenní maraton, jak celou situaci vyřešit a kde vzít peníze. Žádali jsme o pomoc a půjčku, bohužel jsme neuspěli ani na župě, kde neměli dostatek volných financí, a ze stejného důvodu ani na ČOS. Nakonec nám vyšel vstříc FÚ v Olomouci, který nám po několika jednáních umožnil posečkání z placení daně z příjmu a postupně jsme daň spláceli. Každoročně jsme žádost museli obnovovat. Jenomže po změně zákonů již nebylo možné dále pokračovat s žádostmi o posečkání daně a stále nám narůstaly úroky.
Dluh již byl v roce 2015 nižší, důvěra župy ve fungování naší jednoty větší a my jsme získali bezúročnou půjčku na doplacení daně od naší župy. Velice nám to pomohlo, byli jsme moc rádi, že nám Sokolská župa Olomoucká – Smrčkova vyšla vstříc. V prosinci 2018 jsme mohli konečně dokončit splacení dluhu a zhluboka si oddechnout a říct si, že jsme to dokázali!
A co jsme vlastně dokázali? A jak se nám žilo s dluhem? V začátcích splácení dluhu jsme měli na účtě třeba jen 10tis korun, takže při splátkách 7 tisíc měsíčně to bylo velice náročné. A aby toho všeho nebylo málo, tak jsme zjistili, že elektrické rozvody v klubovně jsou špatně zapojené, takže jsme zaplatili i spotřebu za celý předešlý rok i za provoz baru. Odečty bohužel před tím nikdo neřešil. Dále jsem zjistili, že po digitalizaci map jsme měli oplocení areálu na městském pozemku. Tak jsme organizovali brigády a posunovali plot.
A k tomu všemu nás i návštěvníky začaly ohrožovat nebezpečné vzrostlé stromy v areálu. Museli jsme nechat vypracovat projekt na revitalizaci areálu, od roku 2014 jsme postupně pokáceli asi 40 nebezpečných stromů a byla postupně provedena povinná náhradní výsadba nových stromů. Všechny tyto akce byly velmi finančně i časově náročné. Poslední kácení a výsadbu jsme dokončili až na podzim 2018.
Opravdu příliš problémů na jednu jednotu v tak krátkém čase.
Ale měli jsme kolem sebe od roku 2012 lidi, kteří byli ochotni obětovat svůj volný čas pro stejnou věc a to „nenechat nemilanskou sokolskou jednotu upadnout do exekuce“!!! Rozšířili jsme tak počet pořádaných akcí pro veřejnost, takže nám díky tomu přispěli na vstupném návštěvníci a příznivci Sokola. Příjmy jsme získávali také z pronájmu malé hospůdky. Podařilo se nám díky jedné šikovné studentce a zároveň sokolce, která nám „ v pravý čas spadla z nebe“, založit nové oddíly cvičení rodičů s dětmi a cvičení dětí. Takže jsme rozšířili i členskou základnu. ZŠ Nemilany nám vyšla vstříc s pronájmem tělocvičny. Snažili jsme se žádat o dotace, kde to jen bylo možné, ale kvůli dluhu na FÚ jsme neměli možnost některé dotace získat. Zavedli jsme pro dospělé členy navíc nepopulární provozní příspěvek po dobu splácení dluhu. Snažili se nám pomoci i někteří dárci. A asi bychom za ty roky trhli rekord v množství odpracovaných brigád, díky kterým jsme si plno prací udělali svépomocí a ušetřili tak nemalé peníze.
Během tohoto období v letech 2012-2018 některé oddíly sice skončily, protože jsme jim nebyli schopni nabídnout kvůli finanční situaci lepší zázemí a podmínky. Na druhou stranu některé oddíly nově vznikly nebo k nám přišly odjinud.
Stejně tak v průběhu celého snažení o záchranu sokolského areálu odešli někteří členové, kteří měli rozdílné názory na fungování jednoty nebo se rozhodli pro jinou činnost, a přicházeli zase noví nadšení lidé a dobrovolníci, kteří jsou aktivní dodnes.
Díky tomu všemu jsme mohli i s malými finančními částkami zajišťovat chod areálu a zároveň pomalu investovat do jeho obnovy. Věděli jsme, že zlepšování podmínek je potřeba a věřili jsme, že se postupné nutné investice vrátí. A to se potvrdilo.
Ráda bych poděkovala touto cestou všem, kteří se jakkoliv podíleli na tom, že jsme to zvládli společnými silami. Jsou to především všichni členové jednoty i jejich rodiny a přátelé. Dále dobrovolníci na brigádách, dárci, kteří nás podporovali, návštěvníci areálu, kteří za námi chodili na různé akce, a hlavně také ti, kteří nám umožnili splátkování daně i ti, kteří nám půjčili peníze na doplacení dluhu a věřili nám, že to vše jednou zvládneme.
Velice nám svou pomocí na různých akcích také pomohla organizace TOM Tuři 4105 Olomouc, dále velice dobrá spolupráce se ZŠ Nemilany, finanční podpora na různých akcích pro děti od KMČ Nemilany a při úpravě areálu nám vypomáhala Hospůdka na sokoláku a členové Motorsportu Nemilany. Vážím si velmi pomoci všech, hlavně těch, kteří jsou s námi dodnes a pokračují v tom zvláštně nastaveném systému, že si platí členské příspěvky, aby mohli chodit na brigády a pomáhat v oddílech a jiných činnostech.
Ale chci připomenou i ty, kteří v sokolském areálu nechali kus svého času, ale již s námi nepokračovali dál. To, že má někdo na věc jiný názor a nebo se jen vydá jinou cestou, určitě neznamená, že jeho práce bude zapomenuta.
Sokolský areál je výsledek snažení několika skupin a generací a já doufám, že další generace již nebude muset řešit tak závažné problémy, a bude mít více času se věnovat rozvoji sportování pro děti a veřejnost a snad se někdy dočká i lepšího sportovního zázemí, na které finance zatím nejsou.
Možná toto zamyšlení a zhodnocení pomůže tomu, aby se při různých nabídkách a transakcích developerů zbytečně sportovní spolky nedostaly do podobných potíží.
Snad tento článek pomůže i jiným jednotám a spolkům, kteří jsou v podobné finanční tísni, jako ,,kdysi“ my a budou vědět, že se to nesmí vzdát!
Je důležité vědět, že cíl, který se zdá být na začátku naprosto nereálný, se nakonec může stát skutečností. A je to jen díky lidem, kteří mají stejnou myšlenku a cíl!
Děkuji a přeji všem stále dost sil a energie, aby ji mohli předávat ostatním!
Radka Páclová, T. J. Sokol Olomouc – Nemilany